|
|
Chrýsippos a Augustin o sebevraždě
Golatová, Hana ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Šenovský, Jakub (oponent)
Práce se zabývá sebevraždou a tématy s ní souvisejícími v pojetí Chrýsippa ze Soloi a sv. Augustina. I přes odlišnost svých závěrů o tomto fenoménu oba pojednávají v souvislosti snespokojenostís životem. Vycházejí z předpokladu počáteční nedostatečnosti lidské přirozenosti a možnosti dosažení štěstí díky jejímu zdokonalení. Chrýsippos se domnívá, že za určitých podmínek se může stát sebevražda rozumnýmčinem. Rozvoj racionality člověku umožňuje vidět události z univerzální perspektivy a osvobodit se od závislosti na vnějších objektech plodících vášně včetně lpění na životě. Rozhodnutí dobrovolně ukončit svůj život vychází z vhledu do pochodů přírody a toho, co je pro člověka přirozené. Díky tomuto poznání se sebevražda stává ctnostným činem a projevem souladu s přírodou. Pro Augustina je naopak sebevražda výrazem lidské slabosti, neschopnosti vyrovnat se se strastmi života a zbabělým útěkem před utrpením, ježpřitom považuje za neoddělitelnou součást života skrývající v sobě možnost mravní nápravy. V sebevraždě se projevuje lidský egoismus, který je příčinou prvotního hříchu, degradace původní lidské přirozenosti a překážkou nacestě ke štěstí a spáse.
|
|
|
Etická hlediska a možné společenské dopady dobrovolné bezdětnosti
Haškovcová, Eva ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Práce mapuje českou společenskou a odbornou diskuzi na téma dobrovolné bezdětnosti a zaměřuje se na aspekty, které mají, byť i implicitní, etický obsah. Následně vybírá nejčastější argumenty, které zpracovává v etické reflexi. Dobrovolná bezdětnost je stále běžnějším jevem, v České republice zejména v posledních třech desetiletích. Přesto se stále považuje spíše za alternativní životní styl, který bývá ve společnosti často vystaven mravním hodnocením, která se stále nesou převážně v negativním tónu. Kritiku bezdětných lze shrnout do dvou hlavních proudů, kdy první z nich míří na dopady klesající porodnosti na společnost a druhý cílí přímo na osobní postoje bezdětných, kterým na základě jejich volby vytýká vadný žebříček osobních hodnot nebo nepřirozenost jejich jednání. Tyto dvě skupiny argumentů jsou v práci konfrontovány s filozofickým pojmem Tomáše Akvinského inclinationes naturales (přirozené sklony).
|
|
|
Jsou studenti NF více racionálně sobečtí než ostatní studenti VŠE?
Bui Dang Manh, Hoang ; Komrska, Martin (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, zda se studenti Národohospodářské fakulty chovají racionálně sobečtěji, než studenti ostatních fakult Vysoké školy ekonomické. Konkrétní výzkumnou metodou je zde ultimativní hra a jejím doplňkem je hra diktátorská. Dataset testuji pomocí regresní a deskriptivní analýzy. Podle souhrnných výsledků lze usuzovat, že studenti NF jsou odlišní, nicméně rozdíly nejsou natolik významné, aby potvrdily hypotézu o racionálně sobeckých sklonech. Nejvíce se mezi 160 účastníky experimentu objevilo osob, které dělily celkovou částku 200 korun rovnostářsky. Závěry srovnání bakalářského a magisterského stupně studia na NF také nasvědčují spíše působení modelu selekce, než modelu učení.
|
host ::
RSS.